ČIN 2U5: MALÁ EKOLOGIE

Ekologická zahrada

Dodržujeme tyto zásady:

• Nekupujeme průmyslová hnojiva. Místo nich používáme kompost, zelené hnojení, kompostovaný hnůj, jíchu z kopřiv nebo bršlice kozí nohy.
• Nepoužíváme pesticidy ani chemické postřiky.
• Nepoužíváme rašelinu. Rašeliniště jsou nesmírně cenná pro udržování klimatických mechanismů Země. Většina světových i našich rašelinišť je těžce poškozena těžbou. Nahradit se dá kompostovanou borkou.
• Nepoužíváme otrávené návnady na hlodavce. Myším domácím ani hrabošům nevoní heřmánek, bezinky, drcené květy oleandru, máta – tyto bylinky s pískem je možno sypat do myších děr.
• Zaléváme pokud možno dešťovou vodou nebo vodou např. po koupání. Nejlépe je zalít rostliny několikrát týdně vydatně až ke kořenům, lépe večer. Okolní půdu je dobré pokrýt mulčem – udrží se tak kyprá a vlhká, poskytneme příznivé podmínky pro mikroorganismy, omezíme vzcházení plevelů.
• Kompostujeme organické zbytky. Do kompostu se nehodí popel z uhlí a briket. Kávový lógr vábí žížaly.
• Listí necháváme na zahradě ležet – jde o nejlepší a nejpřirozenější půdní kryt, listí pálíme jen v případě likvidace chorob, vždy suché. Zuhelnatění je lepší než pálení na popel, uhel můžeme použít jako dobré hnojivo (www.veronica.cz/uhel). Nepálíme trávu.
• Trávník nevypalujeme, případně jen vyhrabeme hráběmi. Trávu sečeme jen několikrát ročně na 5-7cm, anglický trávník je náročný na vodu. Sečeme jen místa, kde se pohybujeme.
• Klestí a rostlinné zbytky kompostujeme, listí pálíme jen v případě likvidace chorob, vždy suché.

Jícha Sud naplníme do 2/3 rostlinami, zalijeme vodou 10cm pod okraj, zakryjeme, necháme přívod vzduchu.Každý den promícháme. Jakmile začne jícha pěnit, je hotová.

Další tipy:

• Pro dosažení ekologické stability v zahradě je důležitá co největší druhová bohatost rostlin a živočichů. Necháváme zákoutí jako malou divočinu.
• Snažíme se o biologickou regulaci hmyzu. Vytváříme podmínky pro hnízdění hmyzožravých ptáků, netopýrů (budky). Vybudujeme jezírko pro ropuchy, které pojídají housenky a plže. Pěstujeme hvězdnicovité a miříkové rostliny za účelem nalákání dravého hmyzu.
• Používáme přírodní postřiky. Proti mšicích můžeme bojovat postřikem ze silnějšího výluhu kopřiv, ořechového listí, tabáku, přesličky nebo reveně rebarbory. Postřik provádíme malířskou štětkou. Funguje i poprašování rostlin jemným dřevěným popelem. Připravíme domeček pro škvory a slunéčka z obráceného květáče se slámou zavěšeného na strom.
• Nejpřirozenější ochranou proti škůdcům jsou smíšené kultury – pěstování různých rostlin vedle sebe. Velké skupiny rostlin stejného druhu vedle sebe jsou nepřirozené a snadno napadnutelné. Rostliny se mohou chránit navzájem (například aromatickými látkami – celer chrání kapustu a zelí před dřepčíky, řeřicha omezuje mšici na rajčatech, saturejka odpuzuje mšice od fazolí, tymián máta a rajčata pomáhají proti běláskovi, aksamitník ochraňuje rajčata před hlísticemi, cibule omezuje mouchy napadající mrkve, kerblík vypuzuje mravence ze skleníku).
• Do zahrady patří i obyčejné stromy a keře, poskytují úkryt a potravu ptákům a hmyzu. Ponecháme stát některé staré stromy, hromadu větví, vysokou trávu.
• Založíme hadník jako příbytek pro užovky. Myši pak nadobro zmizí.
• Pletí naholo zbytečně obnažuje půdu, mění mikroklima v horních vrstvách půdy. Plejeme jen rostlinky, které utlačují zeleninu, vytrvalé plevele a rostliny chystající se vykvést. Některé plevele můžeme využít v kuchyni nebo jako léčivky.
• Nechme stát odumřelé stromy – jsou domovem pro hmyz, ptáky a netopýry. Při ohrožení ponechme alespoň torzo nebo kusy kmene. Velké větve nechávejme ležet v koutě zahrady.

Diskuze

Pro zobrazení diskuze se přihlas.