Táboření malé lože 4.-8.5.2018

Opět (již podruhé) jsme se zúčastnili tradičního táboření dětských kmenů na Malém Waldenu u Skleného nad Oslavou.

Na této výpravě nás bylo opravdu hodně. Protože nám ujel vlak, dorazili jsme na místo až za tmy, přesto jsme ale ještě postavili jedno teepee a zubr, kam jsme se všichni naskládali.

Druhý den jsme byli probuzeni bubnováním, zazpívali jsme si ranní píseň a řekli jsme si co a jak. Po snídani jsme postavili také druhé teepee, do kterého se nás šest nastěhovalo, večer pak přijel ještě Jonatan a přidal se k nám. Dopoledne jsme se účastnili hry pro záchranu plyšových medvídků a odpoledne se hrály zajímavé hry po kmenech, které si všichni velmi užili.

V neděli se konala celodenní hra, jejímž účelem bylo pomoci pohádkovým bytostem zachránit Strom života. Hra byla zakončena rituálem – politím stromu kouzelným lektvarem, na nějž jsme dopoledne získávali přísady, za doprovodu zaříkávadla, které bylo napsané na dlouhém listu papíru nalepeném na okně hospody v městě Bobrůvka. Abychom zjistili polohu zaklínadla, získávali jsme dopoledne indicie na papírcích, na nichž byly ztvárněny různým způsobem. Každé skupině vyšel lektvar jiný, jelikož stanovišť bylo hodně, takže nikdo neobešel všechny. A protože každá skupina startovala jinde, navštívila také jiná stanoviště, takže získala jiné přísady.

Po večeři jsme si v teepee zopakovali uzly, jelikož se další den konal "Mistr uzel", soutěž v uzlování.

Pondělní ráno bylo klidné. Tento den se měl konat sněm, takže všichni posedávali na louce, zapisovali si svoje činy, plnili si ještě nějaké narychlo a uzlovali.

Soutěže se z Lososů zúčastnili všichni kromě Mikiho a Honzy, kterým se nechtělo. Závodilo se na třech místech, ve třech kategoriích: skřítkové, mladší malá lóže a starší malá lóže a vždy dva kmeny proti sobě. Soutěž probíhala tak, že vždy se dva účastníci po odstartování rozběhli k uzlovačkám, kde byla cedulka s názvem uzlu, jenž měli uvázat. Mezi dvěma uzly bylo asi dva metry místa. Trasa vedla stále rovně a počet uzlů byl určený podle kategorie, do které soutěžící patřil. Důležitý byl nejen čas, ale i to, aby účastník uvázal všechny uzly správně, což dokázal jako jediný Jonatan.

Poté zasedala Rada orlích per, kam všichni, co už měli splněnou Zasvěcovací stezku, mohli jít nahlásit splněné činy a rada rozhodla, zda je uzná. Všichni, kterým se nějaké činy uznaly, je pak večer při sněmu přede všemi přečetli.

Ještě než došlo na čtení činů, zasoutěžili si v uzlech i dospělí. U nich však soutěž probíhala trochu jinak: vždy se vylosoval jeden uzel, který pak všichni uvázali, a kdo měl hotovo, lehl si na zem. Pět posledních vždy vypadlo. Když už tam však bylo soutěžících málo, museli počet vyloučených omezit. Nejlépe z lososů vázala Markéta, která vydržela velmi dlouho a uzlovala rychle.

Sněm byl dlouhý, takže když jsme se vydali zpět ke svým teepeem, svítily nám na cestu hvězdy.

V úterý ráno TaMaLo skončilo. Všichni jsme si zabalili batohy, zbourali teepee a po obědě jsme vyrazili na vlak domů.

Zapsala: Evelin